Jdi na obsah Jdi na menu
 

Okresní přebor Brno-město 2008/09

21. kolo

Sobota 28.2.2009, 12:00 hříště Rybnická

Mitra - Kormidlo  6:3  (3:2)

Branky: Motyčka 2, Rybníček, Nachtnebl, Paczek - Kopunec 2, Kos
Žluté karty: PaczekŽluté karty:
Červené karty: Červené karty:
Sestava:  Frank - Nachtnebl, Paczek, Baďura - Rybníček, Motyčka, RyškaSestava: 
Rozhodčí: Kincl, Linhart

Zápas očima Jaromíra Glöcknera:

V přestávce mezi oběma zápasy se udály dvě veselé příhody, které jakoby plynule navazovaly na příjemnou náladu hrstky statečných mitráků. Nejdřív vzduch nad Novým Lískovcem rozťal jako hrom z čistého nebe ryk předsedy B.A.F. Zdeňka Poláka na adresu arbitra Mirka Kincla kvůli jeho močení na svahu směrem k sousedům, kteří si mimochodem prý soustavně na něco stěžují. Většinu to náramně škodolibě pobavilo, i když na druhé straně máme opravdu hezké WC, kde se nám to všem moc krásně dělá J. Na obranu Míry je ale nutné přidat svědeckou výpověď že tam nemočil, nýbrž chcal… Druhou velmi pěknou událostí byl telefon od Luboše Nachtnebla, který před chvílí přiletěl z egyptské Hurghady s dotazem, jak to vypadá. Vzhledem k tomu, že Kormidlo se v právě probíhajícím zápase jevilo v o 100% lepším světle jako obvykle a našemu stavu, nebylo dál co řešit.

           

Samotné utkání patřilo opět mezi ty, která mohou být pro slabší jedince osudová, což se hraničně několikrát potvrdilo. Hrálo se nahoru dolů, ale šancí měla naštěstí od začátku víc Mitra. Výborného Špety v brance tentokrát nahradil poprvé v soutěži Michal Frank a hned se s ním nikdo nemazlil. Hlavně bývalý středopolař 1.FC Boby Kopunec byl za všech situací nesmírně nebezpečný, což taky dvakrát potvrdil. Bohužel se ukázal i s několika svými spoluhráči i v tom horším světle, a to když svými lokty doběla rozpálil již tak psychicky dost nalomeného Ríšu Baďuru. Po neláskyplných výkřicích o obdržení granátu na stranu dotěry a vida nafukující se žgraně sudího Linharta k osudovému hvizdu byl rychle střídán.

           

I díky neustálým unfair připomínkám Kormidla se zápas chvílemi notně přiostřoval a ve chvílích kdy se nedařilo, dokonce opět padla nemístná nervozita i na hráče Mitry, kteří se opět začali svými hlasitými rozepřemi klasicky porážet sami. Naštěstí to ale přišlo před přestávkou, kdy se možné důsledky případného pokračování podobného zhoubného chování důrazně kolektivně zamítly. Hoši se semkli, zabojovali jako jeden muž, na tvrdost odpovídali stejným metrem a to i za cenu žluté karty (Paci). Hladový Luba Nachtnebl nastřeloval jednu tyčku za druhou, stejně jako Tomáš Motyčkůj.  Do někdy až příliš odvážných výpadů se vydávali i Baďura s Paczkem, ale touha po vítězství byla v těchto okamžicích silnější, než přehnaná opatrnost. Jen "Ryba" se již tradičně jevil stoicky klidný, což naopak dokonale harmonizovalo v chodu motoru značky Mitra do kterého občas vnesl statečně svou energii i střídající Ryška. Konečný výsledek je proto spravedlivým obrazem děje na hřišti, a proto není až tak důležitý sled branek. Ten ostatně ani několik minut poté v šatně neznal nikdo a dokonce v několika případech ani konkrétní výsledek. Všichni ale věděli to stejný: vyhrálo se! A především se rychle zapomnělo na předcházející emoce, radostiplní kuci se společně vymydlili, navoněli a hurá si to všeobecné veselí každý po svém co nejvíc prodloužit. A jestli se někdo do rána neuchlastal, žije šťastně dodnes…