Jdi na obsah Jdi na menu
 

komentář Technika 6:4

Věděl jsem, že odveta s Technikou bude zcela rozdílné utkání jak to před třemi týdny. Sešli jsme se tentokrát v hojném počtu, v zápisu o utkání zbývala už jen jedna kolonka volná, domácích tolik nebylo a navíc se scházeli jak švábi na pivo i po zahájení. Zkraje mi to až připadalo jakoby bez zájmu, nicméně zdání klame. Byli jsme to nakonec my, kdo byl ze začátku hodně zakřiknutý až opatrný a naopak Technika hýřila agresivní aktivitou s důrazným a přímočarým zakončováním. Myslím že nejhorší chvíle zápasu jsme prožívali v druhém poločase, kdy se po nepovedeném až zbrklém výhozu Lukina domácí dostali do dvougólového laufu. Budiž mu to ovšem odpuštěno a přičteno na vrub v těchto chvílích pochopitelné nervozitě.
 
Nakonec ovšem zvítězilo až heroické závěrečné nasazení celého kolektivu za stavu, kdy oba týmy už byly vyfaulované a Šoty se ukázal jako perfektní exekutor. K tomu je třeba přičíst i obrovský přínos v osobě Ivoše Havelky, který s blížícím se koncem dostal víc prostoru, natahoval na sebe hráče a díky své míčové ekvilibristice je neustále nutil faulovat. Tříbodovým ziskem hlavně s tímto týmem jsme se dotkly reálné šance na to, že by se s námi asi ještě mělo počítat. Do konce soutěže ale ještě zbývá šest zápasů a všechny budou stejné. Nesmíme prostě polevit v koncentraci ani v jednom z nich a dál bojovat až třeba do úplného konce svých sil!