Jdi na obsah Jdi na menu
 

Komentář Pískovna Černovice

Soupeř, s kterým jsme měli bodovat, nakonec po chytrém výkonu obral nás a rovnou o všechno. My jsme sice hráli v hodně zůžené sestavě pouze se dvěma klasickými obránci, ale v této soutěži to nesmí být žádná výmluva, tak jak někteří v utkání plakali. Až na vyjímky jsme nehráli týmově a místo aby běhal míč, tak se hra drobila na jednotlivce snažící se zoufale sami prosadit. Když se k tomu připočte nespočet víc jak stoprocentních šancí které neproměňujeme, tak jsme si vlastně ani bodovat nezasloužili. Vrcholem zmaru pak byl závěr a naše power-play, kdy opět hrající brankář ( minule Anton, teď Ríša ) běží v závěrečných vteřinách na střídačku, aby nejdřív sebe sám věšel do vysvlíkajícího se rozlišováku a ten pak následovně pocuchaný hodí dalšímu "brankáři"! To už opravdu člověk neví, co by k tomu dodal...jen snad to, že v našem případě je všechno v hlavách. A pokud nebudeme chtít hrát jednoduchý fotbálek a budeme se hloupě nervovat a na druhé straně si zbytečně hrát s míčem, tak se budeme prosazovat jen těžko.