Jdi na obsah Jdi na menu
 

Nejen futsalem je živa naše členská základna, natož pak její rodinní příslušníci.  Koho zajímá terénní cyklistika, určitě může turnaj skloubit s vyjížďkou pObrazekodél koryta říčky Rokytná a vychutnat si tak pohled na nádherné scenérie jakoby vystřižené z nějaké podhorské oblasti. Za návštěvu stojí zejména místní chatová osada Budky, která se nalézá v údolí pod obcí, tvořeném tektonickým zlomem tzv. Boskovickou brázdou. Okolí je výrazně poznamenáno výskytem rokytenských slepenců, typických pro jižní část zmíněné Boskovické brázdy. Oblé kopce tvořené z těchto slepenců pak vytváří neopakovatelnou atmosféru celé osady, čímž si přijdou na své i příznivci geologie. Údolí říčky se vine kolem stejnojmenné vesničky se zbytky slovanského hradiště až do Moravského Krumlova.

Tady se ovšem dostáváme na cestu historie a pokud chceme vědět víc,  dovídáme se z různých pramenů o Budkovicích zhruba toto: Budkovice byly udělovány jako léno, poprvé se o nich prameny zmiňují v roce 1426.  Zatím se dá jen spekulovat, jestli byla místní tvrz poničená v průběhu nějakého boje nebo se jen tolikrát měnila a přestavovala pro hospodářské využití, až úplně ztratila svoji podobu.
           Fragmenty jejího zdiva jsou v jižním cípu dvora na hraně údolí Rokytné. Protože Budkovice odedávna patřily k Moravskému Krumlovu, v písemných Obrazekpramenech se objevují dost pozdě, teprve roku 1426. Páni z Lipé je v rámci svého lenního systému udělovali k užívání služebným manům. Z nich se roku 1522 v držení tvrze připomíná Jan z Heroltic, jemuž ji o osm let později Jan z Lipé z manství propustil. Kryštof Josef z Heroltic roku 1574 prodal polovinu tvrze a vsi Berchtoldovi z Lipé a v roce 1625 byla u Moravského Krumlova už celá ves. Proto budovu tvrze, možná i zpustlou v průběhu věků, několikrát přizpůsobovali hospodářskému provozu. Její zbytky patrně využilo stavení nad strání k říčce, jehož nároží zpevňuje masivní opěrný pilíř.

Navíc ve středověku tudy vedla Obrazekvýznamná cesta ze Znojma do Brna, k jejímu rozvoji  to však nijak zvlášť nepřispělo. Hřbitov je tu až od roku 1941 a dlouho tu nebyla ani kaple. Tu postavili v roce 1873, ale zbořena byla v letech 1937–1938. Na jejím místě vznikla nová kaple zasvěcena (stejně jako ta stará) sv. Cyrilu a Metodějovi. Na území budkovického katastru zasahuje železniční trať z Brna do Znojma a při ražbě dvou tunelů na této dráze byl v Rakousku-Uhersku poprvé užit dynamit.

ObrazekTakže vzhůru do míst, kde si na své přijde téměř každý. Děti si mohou užít divoké vody a pokud tomu předcházející počasí bude přát, v lesích kolem železnice bývají mnohdy opravdu houbařské žně.  Jen  pokud se dostanete za plot největší jihomoravské obory, musíte dávat pozor, aby jste třeba nevylekali nějakou „divočáckou“ mámu s potomky. To pak bývá horko i zdatnému sportovci. Naopak taková jelení rodinka vám dá  v tomto období zcela zajisté pokoj…¨