Jdi na obsah Jdi na menu
 

agrokomentář

Přetahovaná, kdy by nakonec byli s bodem spokojeni oba, vyvrcholila naštěstí těsně před koncem v náš prospěch. Zhruba tři minuty před koncem si hosté vzali oddechový čas, který se ale hodil i nám. V ten moment jsem si totiž vzpomněl, že Ríša pořád dluží 200 korun do pokladny a tak už si nezaslouží hrát. Po další minutě s brbláním vystřídal, ale v zápětí po Rybově spásné placírce byl evidentně šťastný, že se tak stalo…

 

Doufejme, že tímto vítězstvím jsme udělali důrazný krok k vytoužené záchraně a všem hráčům tímto děkuji za zodpovědný výkon. Ještě ale visí ve vzduchu hrůzostrašné teorie a tak musíme mít za cíl 8. místo, které jediné to jistí. Za týden v Ivančicích se proto musíme pokusit prolomit prokletí místní haly, kde se nám doposud nepodařilo vydolovat ani bod. A snad nám k tomu pomůže i nový partner týmu, jihočeská firma 14sport.